Trh je v makroekonomické teorii definován jako oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými subjekty prostřednictvím směny zboží. Zboží je zde chápáno jako výrobky a služby, které byly vytvořeny pro směnu. Zboží je na trhu směňováno za cenu, což je směnná hodnota vyjádřena v penězích. Směnná hodnota oproti tomu vyjadřuje kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží směňuje za jiné.
 
Zde je také nutno si ujasnit, jak jsou na trhu vnímané peníze. Peníze jsou, zjednodušeně řečeno, zvláštním statkem, který je směnitelný s ostatními statky. V teorii se můžeme často setkat s pojmem všeobecný ekvivalent.
 
Typů trhu existuje více a jsou rozdělovány podle různých kritérií. Jedním z kritérií může být například „území hledisko“, to znamená, že se trhy dělí na: místní trh, národní trh a světový trh. Trhy se také ale dají rozdělovat podle počtu zboží, což je v ekonomické teorii velmi časté. V tom případě se rozdělují na dílčí trh a agrární trh. Dílčí trh je trh, na kterém se prodává a nakupuje pouze jeden jediný druh zboží, zatímco na agrární trhu se operuje s veškerým zbožím.
Mimo tyto druhy trhů rozlišujeme ještě trhy výrobků a služeb, trh peněz, nebo trh výrobních faktorů, kde se obchoduje s prací, půdou a kapitálem. S těmito pojmy se v podnikání lze setkat velmi často.
 
Na trzích se lze setkávat s různými tržními subjekty. V základu je rozdělujeme naprosto jednoduše na domácnosti, firmy a stát. Domácnosti na trh přicházejí jako spotřebitelé a jejich jediným cílem je realizace potřeb. Na trhu výrobků a služeb jsou kupujícími. Firmy jsou subjekty vyrábějíc za účelem prodeje a na trhu výrobků a služeb jsou prodávajícími. Jejich cílem je maximalizace zisku. Stát na trhu vystupuje jako prodávající i jako kupující, ale na rozdíl od ostatních subjektů vstupuje na trh s cílem ho ovlivnit a modifikovat.
Formování trhu je závislé na mnoha faktorech. Porozumění tak komplexnímu mechanismu je sice složité, ale s těmito znalostmi pro to máte skvělý základ.