Stará hliníková vedení jsou tikající náloží, která může u vás v bytě explodovat rychle, a hlavně neočekávaně. Budovala se v době, kdy byla technika na jiné úrovni, a zejména spotřebiče v domácnosti neměly takový výkon (požadavky na příkon), čímž bylo možno snížit nároky na elektroinstalaci. Navíc šlo tehdy o nové kabely, nové instalace, a cokoli je nové, nebývá tak poruchové, jako to, kde již hlodá zub času.
Povolené šrouby – hliník se vyznačuje velkou tepelnou roztažností a při průchodu proudu se opakovaným zahříváním a ochlazováním neustále roztahuje a smršťuje. Tento efekt může při silnějších odběrech elektřiny způsobit povolení šroubů ve svorkách svorkovnic, vypínačů a zásuvek, tím pádem mezi šroubem a svorkou vznikne prázdný prostor, kde může snadno dojít k zážehu elektrického oblouku. A tam, kde vznikne oblouk a je v blízkosti nějaká hořlavá látka, např. záclony, překližka, dřevěné obklady atp., může to být příčinou požáru. A pokud se to stane v době, kdy jste na dovolené, jak to asi dopadne?
Zohýbané dráty v kontaktech – častou manipulací s hliníkovými vodiči tyto mohou naprasknout a zlomit a v takovém místě vznikne podobný efekt, jako s povolenými šrouby v kontaktech. Proto, nemáte-li dosud kabely natažené v mědi, kontrolujte alespoň občas spoje v elektrorozvodných prvcích.
Zpuchřelá izolace – v 50. letech, kdy se s hliníkem začínalo, byla izolační vrstva perfektní. Neporušená, pružná, ohebná a dostatečně pevná. Jenže od té doby uplynulo více, jak půl století, a životnost plastických hmot tehdejší výroby již může být dávno za svým zenitem. Objevíte-li někde zpuchřelé izolační materiály, je to krok k výměně celého vedení, protože vzniklý zkrat – to je opět zvýšené nebezpečí vzniku požáru. Zbytečně neriskujte, odstranění závady neoddalujte a jednejte pokud možno ihned.