Potřebné auto


Abych se vám pÅ™iznala, tak já sama osobnÄ› bych už bez automobilu nedala vůbec ani ránu. Jsem na automobilu závislá. Víte, když jsem jeÅ¡tÄ› bydlela s rodiÄi ve mÄ›stÄ›, kdy jsme mÄ›li opravdu vÅ¡echno pod nosem, tak to Å¡lo. Protože tÅ™eba když jsem chtÄ›la jít do tří obchodů, tak to vždycky jsem dÄ›lala tak, že jsem z jednoho obchodu Å¡la ihned domů, tam jsem si dala nákup a potom jsem Å¡la do druhého obchodu. Tohle jsem udÄ›lala pÅ™esnÄ› i napodruhé, abych potom nemusela s velkým nákupem bÄ›hat po tÅ™etím obchodÄ›. My jsme totiž bydleli opravdu kousek od obchodního centra, takže si jistÄ› dokážete pÅ™edstavit, jak to pro nás bylo velice jednoduché. Já jsem sice jeÅ¡tÄ› nemÄ›la vůbec auto a ani by mÄ› to nenapadlo, že bych si mÄ›la dÄ›lat Å™idiÄský průkaz, protože jsem si říkala, že když máme vÅ¡echno pod nosem, tak ani nebudu nic potÅ™ebovat.

Jezdím taxíkem.

NaÅ¡tÄ›stí otec i maminka mÄ›li oba dva Å™idiÄské průkazy, takže na nÄ›jaké výlety a nebo nÄ›co podobného mÄ› vždycky vozili a pÅ™ivezli mÄ› domů. Tohle byla úplná pohoda. Jenomže potom, když jsem se s přítelem pÅ™estÄ›hovala na vesnici, tak to bylo osm kilometrů do mÄ›sta. Tak to byla opravdu pohroma. Bylo mi dvacet Å¡est let a já jsem opravdu litovala toho, že jsem si neudÄ›lala Å™idiÄské oprávnÄ›ní na automobil. Partner mÄ›l dokonce totiž dvÄ› auta, takže mi říkal, že když udÄ›lám Å™idiÄské oprávnÄ›ní, že mi jeden automobil vÄ›nuje.

Auto pro život.

Bylo to sice takové starší auto a mÄ›lo hodnÄ› kosmetické vady ale mÄ› to nevadilo, protože jsem si Å™ekla, že bude lepší jet oprýskaným autem, než tÅ™eba Äekat na autobus, nÄ›kdy i hodinu, když má tÅ™eba zpoždÄ›ní. A že bych chodila pěšky? Tak to vůbec ne. Takže nastal Äas, abych si udÄ›lala také Å™idiÄské oprávnÄ›ní, jako má zbytek mé rodiny. Myslím, že dneÅ¡ní doba je opravdu taková, že bez auta asi opravdu nejde fungovat tak, jak by si ÄlovÄ›k přál. VždyÅ¥ je pak vÅ¡echno jednodušší.